Byl to měsíc dlouhý, náročný, plný zážitků, objevování nových míst, ale i návraty na oblíbená místa. Často po práci až do tmy, útěky z práce dříve a nadělávání ráno, doma bordel jak v cikánském ghetu a jen 5 volnějších dní. Ale lepší býti akční, jak vysedávat na gaučíku na to bude ve stáří času dost.

Hned první den jsem se vydal na 12,5 km dlouhou trasu do Krušných hor kolem Lesné a Medvědí skály nedaleko Litvínova. Byla ještě vcelku kosa a potkal jsme i nějaký poslední sníh a doufal, že už je poslední (smích :D). Byla to jistota hned na startu za 900 bodové kopce. Plán byl jasný nedohánět ztrátu jako dříve, ale držet náskok.Druhý den jsme moc neexperimentoval a po práci vyrazil cestou domu do Českého středohoří na vyhlídkové kolečko kolem Kamýku a Vraníku na krásné jarní květy Hlaváčku jarního. Bylo jich tam požehnaně. Když je krásné počasí a není tolik času je jasné kam jít. Na rozhlednu Radejčín a vyhlídky na Labe například vyhlídka Václava Krčila. A pak rychle i za ''kulturou'' na hospodský kvíz do Ústí a pěkně na pivko.V pátek na 4. den jsem vytáhl poprvé letos kolo a dal si 25 km v Krušných horách kolem Bouřňáku a Flájské přehrady na pár pěkně vysokých kopců. Jo Krušky nezklamou jak klidem tak velkým bodovým přídělem skoro na rovině.Sobotní výlet směřoval už ve dvou i s Paní Makovou do Ještědsko-kozákovského hřbetu na královskou etapu. Cesta z Jitravského sedla přes Ještěd na Javorník a pěkných 33 km. A nebylo to bez komplikací ráno jsme zaspali a na start nás vezl Hindy.Jelikož tu byla i neděle po 33 km jsme si ještě stříhli 22 km v v Saských Krušných horách za Cínovcem v Německu. Byla kosa jako blázen fučelo venku -1 stupeň a pocitově -5. Zimní bunda bez té to nešlo. Cestou nově přidaný vrchol na Větruši v Ústí. Za víkend 30 000 bodů pomohlo krásně na bednu v měsíci.Po práci jsem vyrazil kousek za Ústí nad Labem na hrad Blansko a další 3 kopečky a opodál na rozhlednu Lucemburkův kopec a další 2 vrcholy.I odpočinek se musí ordinovat a proto žádný bodovaný kopec, ale posezení s kolegy na pivu v Teplickém Monopolu. Po 6 pivech se mě už na kopce nechtělo :DÚtěk z práce o hodinku dříve a směr Varhany a okolí České Kamenice, kde to mám moc rád.Čtvrtek na hospodský kvíz je třeba. Ještě před ním procházka na Střížovickém vrchu nad Ústím.Flákal jsem se i v pátek jelikož byl odjezd na mojí víkendovou akci v Krkonoších. Takže jen rychovka na Dómský vrch v Litoměřicích.Naplánovat v půlce dubna výšlap na hřebeny Krkonoš nebyl úplně top nápad a ještě 24 km. Samozřejmě plán byl Slezské sedlo přes Sněžné jámy, Labskou boudu (ještě zavřenou) a do Špindlu se díky dosti sněhu na trase krátí na 17 km a místo 12 kopců jen 5 a stačilo. Ztráta na získání Ironmena zabolela.Druhý krkonošský den jsme zmoudřeli dali jen 3 kopce v Krkonoších kolem Kolínské boudy a cestou nějaká písmenka do tajenky a její splnění 3 levelu a rovnou i prvočísla první level.Krátká vycházka na zříceninu hradu Krupka, kde dávám svůj 100 kopec do nížináře a plním první level.Půlka měsíce bodů není dle představ, tak mažu dát 4 kratší kolečka do Krušných. Zkouším spíš místa kde jsem ještě nebyl ta fialová se mě na mapě prostě nelíbí. Po půlce měsíce konto na 90 000b.Druhá polovina začíná spíš odpočinkem a procházkou na Lysou horu a vedlejší patronský kopec nad Litoměřicemi.Příprava na cestu na Slovensko, takže to kopcema vůbec nesmrdí ani nevoní 9,5h v autě. Cestou jen jeden kopec někde před Olomoucí. Hřebečov. Náskok na přímé konkurenty (pokud pominu jednoho týpka na krosce) je 25 000 a pro většinu vlků za mnou 4 dny, kdy mohou nasázet řádný počet bodů.Zdárně na Slovensku v dalekých Košičích. Jede se do Maďarska pro 5 kopců do výzvy Dobrodruh pro paní Makovou. Dáváme malinký okruh na vesnici, kde se to hemží divnýma tmavými lidmi ve velmi rozbořených příbytcích, tak rychle utíkáme na pastviny. První kopec v pohodě, druhý trnitý a když vidíme v dálce další 3 těžké více jak tento vzdáváme a přesouváme se v podvečer na zříceninu Turňanského hradu. A nikdo tu nikdy nebyl 3 kopce do Dobrodruha pro polovičku.Maďarska nemáme dost a vydáváme se pro větší kopce 600-800 na hranicích se Slovenskem v pohoří Borsod-Abaúj-Zemplén. Když koukám na naklikané kopce jsou to zajímavé názvy. Hajagos-hegy, Hermanház-tető nebo Ördög-vár  ... Kdo zopakuje název pohoří a název těchto 3 kopců velmi rychle za sebou má zlatého bludišťáka :D Paní Maková zde dodělává na 2 kopcích Dobrodruha a zbytek 100 sazím do profilu já. Nikdo tu letos nebyl. Večer na zelené pivko.Pěšky měníme za kolo a dáváme okruh po 200 m krtincích nedaleko Michalovců. Alespoň vše za +100 tak to není taková tragédie proti supům zamnou ve velehorách s 1000 body za kopec.Velikonoční pondělí jen cournutí kolem Jahodné a pak už jen jídlo, pití, jídlo... prostě velikonoční pondělí.Cesta zpět ze Slovenska. Dlouhá jako vždy. Vlci zamnou smazali 25k bodů a dostávají se o 20k bodů přede mě. Kolo si vezu v kufru a napadá mě rychlý výpad na Vysočině na 6 kopců s výškou okolo 700 na kole. Rychlá akce na slabou hodinku. Po cestě zastavení na klasickém místě v motorestu Samota v Chřibech.Návrat zpět do domoviny a čísla jsou neuspokojivá, jde se na klasický okruh středohořím kolem Kleče, Kloče, Zvonu. Hned je to o víc jak 8000b veselejší.

Tento den je strategická pauza, výplaz pouze na 0 kopec za barákem a brzké spaní. Ano něco se děje další dny ...

Vstávám v 5.40 (ne nezbláznil jsme se nikdy tak nevstávám :D) Startuji auto na trasu Litoměřice-Praha-Jaroměř-Lubawka. Je to tady Góry Kamienne a klasický okruh nad Lubawkou umocnuji na verzi 2.0 a přidávám dalších 7 kopců. 8h, 35 km a 29 kopců. Počasí úplně nepřeje celý den mlha, ale neprší jako ve zbytku republiky. Hodně pospíchám do Orlických hor do Deštného do Kozího Chlívku, kde se setkávám s Hadym, Martinou, Messim, Helix a dalšíma. Moc pěkný večer.Po přespání v autě mě čeká druhý den polského dobrodružství. A bude tvrdé. 13h, 50 km a 43 kopců a padá hranice 30 000 b za den a mnoho jich je ještě za +100. Je to moje třetí nejdelší vzdálenost a první co jsem ušel solo sám. Ulehám do tmy v autě na Broumovsku na Meziměstí pod lesem. Dostávám se na průběžné 1. místo v měsíci dubnu. Navíc plním 30 denní výzvu. Také pokořuji hranici 5500 výstupů. Velmi plodný den!!Ranní chladné probuzení a poslední den v Polsku. Na plánu několik kratších výletů, kde jsou kopce velmi blízko a vysoko. Waligora pod Walbřichem. Chlum nad Walbřichem nebo náhorní plošina u Jelenii Gory. Poslední kolečko na Dobrodruha vzdávám 5 kopců ve vysoké trávě po 3 náročných dnech a jedu směr Praha. Náskok je slušný, ale jede se do konce dní. Sil ubylo jenom přece polských 105 km, s 95 kopci a převýšením 3300 m za 3 dny dají zabrat. Rozhodl jsem se dát si volný den a zajet na kole s kamarádem na pivo k Labi.Je potřeba zase zamakat a jedu rovnou do obávaných Krušných hor. Další 3 kolečka po 3 kopcích nad 800 metry dávají slušný náskok 13 000b.V plánu už je jen 5 kopců u Milešovky a zakončení přímo na ní a dát přesně vypočítaných 200 000 b a užít si to a vychutnat na pohodu. Odpoledne, ale zjištuji, že se najednou hromadnou aktualizací propadám na 2. místo. Času moc není cesta z Milešovky k autu zabere hodinu a do půlnoci času málo. Bereme kramle a svištíme do Krušných hor ještě není konec. Moc kopců tu nezbylo v minulých dnech jsem všechny v dosahu od práce sebral. Zbytky zbývají směr Nakléřov a Tisá, kde už za svitu čelovky sbíráme poslední body a nakonec o 2500 b náskoku uzavíráme měsíc na vrcholu. !TONY STARK!

A nakonec pár nudných statistik...

  • Celkem bodů: 207 279
  • Celkem výstupů : 300
  • Nejvíce bodů za 1 den: 30 202
  • Nejdelší trasa v km: 52,8 Celkem km: 403 (522 000 kroků) + 70 na kole
  • Nejnižší hora: Grúň 170 m
  • Nejvyšší hora: Mužské kameny 1417 m 
  • Počet států: 5
  • Počet splněných výzev: 4 (Tajenka 3 lvl, Nížinář, Rok s horobraním, Prvočísla 1 lvl)


HORÁM ZDAR!!