Letošní jarní prázdniny jsme se rozhodli strávit trochu v teple, volba tedy padla na Kanárské ostrovy. Kdysi jsme již byli na Tenerife (rozhodně doporučuji), tentokrát jsme se rozhodli pro ostrov Gran Canaria.

Letenky do Las Palmas vyšly nejlevněji z Berlína a na ostrově jsme strávili celkem 9 dní. Ubytování jsme zvolili v apartmánu ve vnitrozemí, v obci se stylovým názvem Las Vegas, nedaleko městečka Telde. Vzdálenosti na ostrově sice nejsou velké, ale klikatými a často úzkými silničkami cesta obvykle trvá déle a je pocitově náročnější, než by člověk čekal. Na celý pobyt jsme měli půjčenou malou pandu, ideální do zdejších zatáček a kopců. Příjezdový den jsme se spíše rozkoukávali, nakupovali, zabydlovali atd., tudíž to opravdové dobrodružství začalo dnem druhým…


2. den: Krásné počasí zavelelo k výletu na nejvyšší vrchol ostrova Pico de las Nieves. Dá se to v pohodě vylézt pěšky, ale vzhledem k našim dvěma capartům (3 a 8 let) jsme dali pěší okruh kratší, přes hřeben El Montañón k monumentální skále Roque Nublo a přes přehradu les Hornos zpět.

Na skálu Roque Nublo jsme se bohužel nedostali – je nutná online rezervace předem! Rezervace je zdarma a na konkrétní hodinu, nebo je možné po 17h. vstoupit již bez omezení.

Okruh vyšel na 7 km s převýšením 350m. Pokud by se do okruhu zapojil i výstup na nejvyšší horu, prodlouží se trasa o 3 km a 150 m výškových metrů navíc, nic, co by horobraník nezvládl. My jsme si na závěr dne vyjeli na Pico de las Nieves (1949 m) autem, což jde z druhé strany bez problémů a k tomu jsme ještě navštívili krásnou vyhlídku pod sousedním vrcholem Roque Redondo. Nevynechala jsem ani trochu náročnější přístup k druhému vrcholu Morrón de la Agujereada (1956 m) , který sice není vysoko, ale hůře přístupný.


3. den: Po ranním dešti se vyčasilo a vyrazili jsme do soutěsky Barranco los Cernícalos.

Krásná procházka krajinou připomínající džungli, podél potoka, trochu lezení po skalkách, tunely z bambusu, kmeny v cestě, vodopády a přecházení potoka... Nejen děti nadšené a parádní zážitek, i když tady v údolí se žádný vrcholek neuloví.

Procházka soutěskou je ovšem pouze na 2-3h, tudíž jsme se potom přesunuli znovu směrem ke skalnímu útvaru  Roque Nublo (1813 m), kam jsme měli již platnou rezervaci. Rezervační systém zajistí, že do oblasti může pouze 60 lidí za hodinu, takže davy jsou snesitelné. Výhledy nádherné, panoramata do všech stran. Chtěli jsme ještě udělat okruh pod skalou, ale hnala se bouřka, tak jsme to akorát stihli za prvních kapek do auta.


4. den: Vyjeli jsme na západ ostrova - první zástavka v obci Agaete, procházka ke skalnímu vrcholku a posezení pod Roque de las Nieves (72 m), pak famózní skalní vyhlídka El Balcón a okruh nad mořem mezi kopci nad Los Caserones. Zde jsme také užili první letošní koupání v oceánu, voda příjemná, osvěžující, ale slunko hřálo a moře krásně houpalo.


5. den: Pěkné počasí skončilo. Od rána mraky, déšť a vítr, takže měníme plány a z hor utíkáme k moři, bohužel ani tam to nebylo o moc lepší.

Mezi kapkami deště se podařila návštěva sopky Pico de Bandama (575 m), pod níž je obrovský kráter, ale výhledy moc nebyly a vítr nás málem odnesl. Přesunuli jsme se tedy do Las Palmas a udělali okruh po pobřeží . I když stále v občasném dešti, procházka byla fajn a z vrcholu MIrador de las Coloradas (121 m) pěkné rozhledy na město i moře.





6. den: V plánu je známá a krásná soutěska Barranco de Guayadeque.

Zkusili jsme stihnout dopolední sluníčko, než přijdou avizované deště. Ale jsme spáči, takže se to samozřejmě nepodařilo. Aspoň jsme za sucha vylezli 400m vysokou skalní stěnu a pršet začalo až nahoře, dokonce i bouřka se ohlásila a v dešti scházíme celý hřeben pěšinkou dolů. Jakmile jsme sešli na zpevněnou betonku, přestalo pršet. Nejhezčí výhledy jsme tedy moc neužili, ale okruh byl i tak krásný, málo lidí (kdo by tam v tom dešti taky lezl) a krásné údolí pod námi.

Sledujeme předpověď počasí a po návratu k autu se přesouváme na jih ostrova do Maspalomas. Bezplatné parkoviště je hned vedle velkých písečných dun, na kterých trávíme zbytek dne. Jemňoučký písek, slunce svítí, po dešti z hor ani památky a koupání v oceánu jen s mírnými vlnami si užívají i děti. Tak jsme se ohřáli, vysušili a mohli se těšit na další deštivý den.

7. den: Od rána leje, leje všude, v horách i u moře. Na českém webu se objevují články o povodních v Telde a okolí. No tak zlé nám to zas nepřijde, ale do hor se v dešti nechce. Opět měníme plány a plánujeme horobranický den. Navštěvujeme pár kopečků v nížině na východním pobřeží ostrova, okolí spíše industriální, větrníky, sklady a mezitím jakási farma.

Nejzajímavější byl výstup na sopku Arinaga (241 m), kam lze stoupat ve skále vytesanými zákopy. Pod vrcholem je také volně přístupná štola procházející horou do bunkru s výhledy na moře. A nahoře za odměnu rovnou dva vrcholky do Horobraní, kde nám dokonce vysvitlo sluníčko, takže je čas na pivní pauzičku a pozorování přistávajících letadel na nedaleké letiště.




8.den: Vrátilo se sluníčko, vyrážíme tedy opět do hor, tentokrát na západ ostrova. Pěší okruh na vrcholy Tamadaba (1443 m), Pico de la Bandera (1440 m) a Pico de la Casa (1308 m), výhledy, zajímavá krajina a poslední výlet. Cestou zpět ještě zastávka na vyhlídce v městečku Artenara, kde pozorujeme západ slunce mezi kopci.

9. den: Loučíme se s ostrovem, na přání dětí poslední hodiny věnujeme pozorování přistávajících letadel na spotovacích vyhlídkách nedaleko letiště. Zastavujeme se i u moře, ale počasí se už zase kazí, takže na koupání to už nebude. Ve 13h vracíme auto a po 15h už odlet zpět do Berlína a noční dojezd domů.

Plní krásných zážitků a vzpomínek, Kanáry určitě doporučujeme. Počasí je v březnu trochu vrtkavé, ale stihli jsme téměř vše, co bylo v plánu. Zároveň se jedná o cenově příznivou destinaci, 9 dní pobytu vč. letenek, půjčení auta a veškerých útrat vyšlo pro čtyřčlennou rodinu na 42.700,- Kč. 

Pokud byste chtěli zhlédnout i videosestřih z této dovolené, odkaz zde: 



Tak zase příště, třeba na jiném ostrově… 🙋‍♀