Návštěvu Dánksa jsem určitě v plánu neměl a ani jsem si nemyslel, že se tam někdy podívám, ale jak se říká: nikdy, neříkej nikdy.
Začátkem července mě oslovil kamarád s tím, že plánujou jet do Dánska a mají místo v autě, kdy mi nastínil trasu a já jsem o tom začal přemýšlet. Ono strávit cca 3 tisíce km v autě a to během pěti dní, je celkem dost. Nebyl bych to horobraník, abych nehledal další motivaci. V hlavě mi utkvělo, že by měli být do léta všechny evropské země a když jsem ji ještě v aplikaci nenašel, tak jsem napsal Patrikovi, který mi obratem odepsal, abych vydržel ještě hodinu a bude tam :D. Takže po propočtení nákladů a s podmínkou, že musíme navštívit nejvyšší vrchol Dánska, se kterou ostatní souhlasily, jsme se v pátek 26. července vydali na cestu, kdy jsme popojeli k Hamburku a kousek od něj přespali na divoko v přírodě.
Druhý den jsme překročili hranice do Dánska a naše první cesta vedla do nejstaršího městečka v Dánsku - Ribe, kde se nachází románská katedrála a zřicenina královského hradu. V jehož areálu je pomník dánské královny Dagmar – dcery českého krále Přemysla Otakara I.
Následně jsme popojeli k majáku na pobřeží severního moře - Bovbjerg Lighthouse, který se nachází na nejvyšším bodě Bovbjergu a má červenou barvu, zde jsme si dali procházku ka kostelu a po pobřeží, pod útesy, zpátky, nechybělo ani koupání v Severním moři, které bylo v tom počasí osvěžující.
Před městečkem Hjørring, kde jsme měli zajištěné přespání, jsem je ještě ukecal, aby jsme se cestou zastavili v národním parku Thy, kde jsem si mohl odpípnout první vrchol v Dánsku - Langbakke o výšce 36 metrů. Zde jsme si udělali krátkou procházku na pláž, kde se do moře vlévá zajímavě zbarvená říčka.
Druhý den jsme popojeli k pobřeží, na ranní vycházku k majáku Rubjerg Knude Fyr, jedná se o populární turistický cíl a je ohrožován větrnou erozí, aby se nezřítil z útesu, tak ho v roce 2019 přesunuli 70 metrů do vnitrozemí.
Následoval přesun do nejsevernějšího města Skagen, ležícího na pobřeží Baltského moře, kdy toto je poseté opevněním z 2 sv. války, která je po pobřeží jakoby rozházené a částečně i ve vodě - opět vliv eroze. Zde jsme strávili celé odpoledne a zašli se podívat na Grenen - jedná se o písečnou naplaveninu a druhý nejsevernější místo Dánska, samozřejmě velmi navštěvované. Setkává se zde Severní a Baltské moře. Severní moře bylo pocitově teplejší, než to Baltské.
Na zdejších plážích se ráno sluní tuleni a tak jsme se sem druhý den, s východem slunce, vydali. Toto určitě doporučuji, lepší sem vyrazit s východem slunce, než pak později, kdy jsou zdejší pláže plné lidí. Mysleli jsme, že žádné neuvidíme, ale nakonec na nás čekali dva.
Toto byla krásná tečka a my jsme mohli zahájit přesun na ostrov Møn, na poslední zastávku. Cestou jsme vyjeli na vrcholek Øksnebjerg o výšce 95 metrů, který byl samozřejmě můj nápad. Jsou zde menší odpočívadla a výhled.
Dál následoval nejvyšší přírodní vrchol Dánska - Møllehøj o výšce 171 metrů, kde se nachází kravín a kousek od něj jsou ještě dva vrcholy - Ejer Bavnehøj o výšce 170 metrů, stojí zde rozhledna s parkovištěm a vrchol Møgelhøj o výšce 169 metrů, dke jsou turistické útulny.
Na ostrově Møn jsme zamířili na jeho východní pobřeží, kde se nachází tzv. útesy bílé křídy, velmi zajímavé místo, které bych neřekl, že v Dánsku bude. Zde si člověk připadá jako na nějakém ostrově v teplejších krajích. Jedná se o útasy které jsou vysoké cca 130 metrů na mořem a k pobřeží vede, od místního muzea, velké množství schodů. Schody cestou dolů jsem nepočítal, ale u schodů, které jsme šli nahoru, jsem napočítal celkem 496 schodů.
V blízkém přístavním městečku Klintholm Havn jsme si zašli na místní pivo, kterým jsme symbolicky putování po Dánsku zakončili a přesunuli se na ubytování, někde v centrální části ostrova. Jednalo se o maringotku na zahradě staršího domu, kterou nám pronajal píjemná starší paní a byl to zajimavý zážitek, člověk si zde připadal jakoby se vrátil o minimálně 50 let zpátky. Jednalo se snad o nejlevnější ubytování v Dánsku a z počátečního tzv. překvapení, to hodnotím pozitivně (až na ty komáry). Ač vše působilo velmi starým dojmem, tak paní měla perfektně naklizeno. Ráno už jsem nemohl dospat, tak jsem se vydal na blízký vrchol - Sølbjerg o výšce 21 metrů, následovala ranní káva a odjezd zpátky do Česka.