Tuto trasu jsem už dlouho plánoval a pořád nebyl čas. Až letos jsem se "rozhoupal" a vyrazil. Nejdřív za Slávkem z Nového Boru z naší skvělé horo-skupiny Tygří Smečka a pak povzbuzen informacemi, jsem už vyhlížel "den D". Měl bych jít z Německa z městečka Altenberg přes Krušné hory do Dubí u Teplic. Zhruba 30km a vrcholů co zvládnu. A mám velikou motivaci -  také mě zasáhla zpráva o zničujících záplavách na Moravě a tak za každý vrchol který vylezu, pošlu na Moravu 100 Kč. Jsem zvědavý, kolik jich nakonec udělám a kolik peněz "vychodím". 

Konečně je to tu! Brzy ráno stojím v Teplicích a odjíždím autobusem přes Krušné hory na německou stranu - do městečka Altenberg. "Guten Tag Sachsen" "Guten Morgen"...Měl bych se téměř vracet cestou, co jsem přijel. Ale neodolám nedalekému kopci s rozhlednou s názvem Geisinberg (824m). Počasí je nádherně slunečné a tak se vydávám po skvěle značených a upravených cestách za město. Dole potkávám houf asi 50hlučících dětí - že by seznamovací školní výlet?? Rychle je předběhnu a točitou stezkou vyšlápnu nahoru. Rozhledna a zdejší chata zavřená. Škoda. Těšil jsem se na výhled  a na schnitzel s pivem. I horobranik musí doplňovat energii...no nic. Aspoň body a pěkné okolí tohoto kužele. Vracím se do malebného Altenbergu, abych objevil jeho skryté poklady a vybíhám na Raupennest (826m). Nic se tu nezdržuji a stoupám dál na náhorní louky plné trávy a nízkých smrčků..blížim se k dalšímu vrcholu, když mě zastaví na cestě cedule se směrovkou Biwak-Kuppe 8 285 dm !!! Opravdu? Cože?? A brzy již stojím na vrcholu, kde na ceduli stojí Biwak-Kuppe 8 285dm a Makalu 8 485m. To jsem v Himalájích??!? Ufff, taková výška. Točí se mi trochu hlava ale kyslík nevytahuji. Ani ho s sebou nemám. Nepočítal jsem s takovou nadmořskou výškou. Uhhh. Omrzliny ještě nemám, tak se mi podaří do vrcholové knihy načmárat kdo jsem, odkud a kam mířím, kdybych zůstal na ledovci, nebo nedej bože, bych potkal Yetiho. 

  "Žlutím" Himaláje a pořád tomu nemůžu věřit. Nohy těžknou a já doklopýtám na nedaleký vrchol Scharspitze (8 072dm) - Nanga Pabat 8 125m...tak tohle jsme si nedomluvili, že polezu takhle v Himalájích..uff..2 vrcholy a přes 16 tisíc bodů - to je snad polovina Ještědsko-Kozákovského hřebene. Fíííha. Málem se mi zamotala hlava a já spadl do mechu. Musím opatrně..tričko mám celé propocené a marně vyhlížím sníh a ledovce, které bych tu čekal 

Výška veliká a já musím rychle sestoupit níž. Začínám pociťovat nedostatek kyslíku...po cestě a pak terénem prudce sestupuji do hlubokého údolí, překračuji říčku Heerwasser (Panskou vodu) a neuvěřitelný drápanec na Fuchshübl (813 m). Kde je jen kámen uprostřed lesního hřbetu. Ale to už se blíží Zinnwald a hranice s ČR. Stále na německé straně stoupám přes osadu pořád vzhůru. Pozvolně ale stále. Mám nicméně radost, že jsem sestoupil z Himalájí a těším se na pívo a "schnitzel mit kartoflen" na nedaleké horské chatě..žízeň a hlad mě popohání a sluneční kotouč jde za mraky. Ochlazuje se a dnes první kosodřeviny..kamenitá cesta mezi nimi a najednou...mě snad "vomejou" - vrchol Kleiner Lugstein (8 937 dm) - K2 8 611m. Už zase Himaláje! Na druhou stranu, tři osmitisícovky v jednom dni a bez kyslíku - to nezvládl ani R. Messner. Cítím se skvěle a klopýtám poslední metry přes balvany na vrchol kde si vitězoslavně zařvu! ..vyplaším tak houf německých důchodkyň za kamenem. Tyyy jo, že i ony sem vylezli!! Říkají něco jako že DM za číslem znamená decimetry..jen decimetry?? Takže žádné Himaláje - to je zklamání..ale musím se zmínit, že tu je oficiálních celkem 14 8-tisícových vrcholů v dm, vždy se svou "bratrskou horou" v nejvyšším pohoří světa. Hodně zajímavé. Výzva aspoň většinu posbírat...ale teď už na občerstvení, ať tu pustím nějaké Eura, které mi veselé cinkají v batohu...uhh, horská chata "Heute Geschlossen", jako že dnes zavřeno. Zase nebude ani pivo ani řízek. Ach jo. Není mi přání. Aspoň vystoupím na nedaleký Großen Lugstein (899 m), který je jen o dva metry vyšší, než jeho nižší bratříček.

Výhled na hřeben Krušných hor je odsud impozantní. Ta divočina plná skal a lesů. Vítr a zatahujíci se obloha věští blížící se déšť. 

Obracím směrem k hranici - ZOL Celní zóna, stezka loukou a už cedule, že vstupuji na  výsostné území České republiky. Jsem domaaa. Mířím na nedaleký známý vrchol Cínovec (877m), kde jsem nikdy nebyl. V podstatě je to jen veliký červenobílý sloupek uprostřed louky ale atmosféra místa, výhled a kolem plující bílá a černá mračna - to vše je moc pěkné. Cínovec - tolikrát jsem ho viděl na mapách a konečně jsem tady..a dál? Čeká mě hodně dlouhý sestup přes lesy z hřebene Krušných hor až dolů do Dubí. A půjdu to hodně dlouho, protože odběhy na vrcholy. Husův vrch - Kutný vrch - Spáleniště - Židovský vrch - Ptačí vrch...pozvolně a pak prudce sestupuji cestami dolů, šplhám se do prudkých svahů, nalézám lesní cestičky na vrcholy, padám do prudkých údolí, překonávám bystřiny i pomocí hůlek  Občas z cesty probleskne panorama Krušných hor, můžu odhadovat jak prudce klesám. Otepluje se a kleče už dávno vystřídaly smrky, duby, buky, listnatý pás. Žasnu nad obrovskými stromy a zejména Ptačí vrch (506m) je moc krásným místem na tomto jižním svahu "Krušek". Kochám se výhledy probleskujícími a zase mizejícími mezi stromy ..poslední vrchol Mlýnský vrch(436m) a traverzuji dolů do Dubí. Necelých 30km a 15 vrcholů. Byla to moc krásná trasa a den. Ještě autobusem zpět do Teplic a ještě jeden vrchol. Výlet jsem si moc užil. Rozhodně můžu dál doporučit.