Svátek – nesvátek, manžela vedly pracovní povinnosti do Čech pod Kosířem. Tak jsem jela s ním a udělala si nenáročnou vycházku, při které jsem sesbírala čtyři kopečky. Na místě musel být brzo, a tak jsem se po žluté značce vydala v době, kdy všichni ještě spali. Na Velký Kosíř jsem proto dorazila krátce po sedmé ráno – pro mě ideální čas – nikde nikdo, měla jsem kopec jen pro sebe, sluníčko jiskřilo a na nebi se povalovalo pár mráčků. Na rozcestníku jsem se dozvěděla, že jsem právě dorazila na „hanáckó čtyřtisícovku“. Velký Kosíř má totiž celých 4420 decimetrů. Na vrcholu je rozhledna, která je zrovna zavřená, kvůli opravě.

Další kopeček na trase byl Malý Kosíř, tam jsem došla o hodinu později. Cesty liduprázdné, luxus a nádhera. Malý Kosíř má 332 m a na vrcholu je dřevěná kaple sv. Antonína z roku 2018. Krásné místo.

Pokračovala jsem po modré a žluté značce a dále po neznačené cestě na Dubový kopec (331 m). Cestou jsem odbočila k památníku letců. V roce 1998 zde havaroval vojenský vrtulník vracející se z Belfastu na základnu v Přerově. Byl listopad, mlha a čtyři muže posádky dělilo od domova pouhých sedm minut…

Na Dubovém kopci jsem potkala spoustu borovic. Výhled žádný, na mapy.cz chybí kóta, a tak se špatně hledal…..a cestou necestou jsem se prodírala na značenou cestu, tentokrát zelenou.

Poslední kopeček mé procházky byla nenáročná vyvýšenina (opět bez rozhledu) se jménem Tři sády (424 m), na který je nutno odbočit ze značené cesty.

Ještě nebylo poledne a už jsem si pochutnávala na ledové kávě v zámecké kavárně na nádvoří.

Přibližně 12 km, trocha výhledů, spousta malin, příjemné cesty a čtyři kopečky do sbírky – vřele doporučuji! Fotky z cesty najdete u příslušných vrcholů v mém profilu.